pondělí 17. dubna 2017

Myšlenkové mapy v praxi

Použil jsem myšlenkové mapy při výuce elektroniky, přesněji řečeno šlo o téma PN přechod. První problém, který jsem s tím měl, byl ten, že žáci netušili, co jsou myšlenkové mapy.
Dovolím si malou odbočku. Když jsem pak později o tom povídal kolegům, tak některé jejich reakci byly ve stylu, že se nediví, že žáci myšlenkové mapy neznají. No jo, ale to přece nemusí být jejich chyba. V dnešní době nemá učitel monopolní postavení na informace, je spíše průvodcem, ale to neznamená, že by nepřinášel nové poznatky, zkušenosti či postupy. Je na něm, jak chce látku prezentovat žákům.
Obzvlášť pokud se jedná o něco pro žáky nového, jako jsou myšlenkové mapy, skupinová práce, prezentace. Je třeba mít na paměti, že žáci jsou schopni v tomto novém "režimu" fungovat, až poté, co se několikrát zopakuje.
V elektronice to bylo přesně tak. Nejdříve žáci netušili, jak mapu psát, jak si rozdělí práci ve skupině. Jejich zadáním bylo si pro sestavování mapy zopakovat již vyloženou látku, či si ji nastudovat z učebnice. Já jsem pak na konci hodiny vždy poprosil zástupce skupiny, aby něco řekl, na to navázal další z jiné skupiny. Byl jsem tedy jakýmsi moderátorem a v případě, že se žáci sami neopravili, když někdo z jedné skupiny řekl něco špatně, tak má role byla opravná, případně doplňující.

...
Pokračování článku na http://blogkantora.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat