Jak jsem se žáky vařil vodu

O názornosti jsem se na svém blogu zmínil a několikrát. Je to pojem, který slýcháme v různých diskusích o našem vzdělávání spolu s dalšími pojmy a dojmy. Co si pod tímto pojmem představuju já, jsem již napsal v jiném článku, nebudu se tedy k tomu vracet.
Rád bych se s Vámi podělil o zážitek, který jsem měl, resp. měli moji žáci při laboratorní práci zaměřené na tepelné účinky elektrického proudu. Cílem práce bylo spočítat a následně si ověřit za jak dlouho se ohřeje určité množství vody (sklenička od marmelády ~ 1,5 dl) při určitém elektrickém výkonu, který se v rezistoru ponořeného do vody přemění na teplo. V našem případě se jednalo o výkon asi 60W (desetina rychlovarné konve).
Tuto úlohu jsem nepovažoval za až tak zajímavou. Ano, přemýšlel jsem o laboratorní úloze, která  by názorně ukázala, že elektrický proud umí uvařit vodu, avšak jaký spád toto nabere, jsem netušil.
...
Pokračování článku na http://blogkantora.cz/

Učitel na prázdninách

Za pár dní mne čekají podzimní a já už si plánuji, co o nich budu dělat. Často se říká, že učitelé mají neustále volno, kratší pracovní dobu a tím pádem si nezaslouží větší peníze. Rád bych se v tomto příspěvku zabýval tím, co já dělám, když mám prázdniny, ale než se k tomu dostanu, dovolím si komentovat věc ohledně peněz a volna. U nás, když vyjednávají odbory či zaměstnanci se zaměstnavateli, tak jim jde spíše o volno, než o zvýšení mezd. Nedokáži říci, zda učitelé u nás přejí více volna či více peněz na úkor. Pokusím se shrnout pro a proti vč. faktů. Dle webu www.penize.cz má učitel nárok celkem na 40 dnů placené dovolené a 12 dnů studijního volna, pokud mám plný úvazek, což nebývalo do nedávna zvykem. Play učitelů jsou vidět na portálu kupnisila.cz. Povšimněte si, že jsou vázané jen na praxi.
Jistě tam vidíte několik zajímavostí. Sice tam nevidíme osobní ohodnocení, ale i tak vidíme, jak vysoké tyto platy jsou. Bohužel dostat dovolenou mimo předepsané prázdniny je takřka nemožné. Už je proto, že za suplování se platí dvakrát více (mělo by), absence vyučujícího může způsobit zpoždění oproti plánu výuky. Toto jsem si uvědomil poměrně nedávno, když jsem začal s přáteli začal plánovat zimní dovolenou a zjistil jsem, že to mám mnohem komplikovanější, než moji přátelé, kteří mají méně dovolené. Kdo je na tom lépe a kdo hůře?
...
Pokračování článku na http://blogkantora.cz/

Co by se stalo, kdybychom zrušili známky?

Celkem nic nebo hodně. Pří opravování malých projektů, které moji žáci dělali na hodinách programování, jsem si uvědomil, že známky je na čase zrušit. Jsou už jen takovým přežitkem, který dává žákovi velmi malou zpětnou vazbu. Uvedu to na příkladu právě zmíněném opravování projektů. Žáci pracovali ve dvojicích a při opravování jsem si vždy dvojici zavolal a postupně jsem s nimi vše procházel a říkal jim konkrétní chyby a chválil za dobré či dokonce originální řešení. Pak jsem jejich výkon přepočetl na známku. A tam je právě ten problém. Stupnice, co má jen 5 bodů nedostačuje. Vždy když hodnotím takový projekt, tak hodnocení rozděluji na několik částí a z nich teprve dělám průměr A zde je zakopaný pes. Kdybych žákům nedával onu konkrétní zpětnou vazbu a napsal jim jen známku, tak se nemají z čeho poučit a to je přece špatně. Ani další známky jim v tom nepomohou. Cílem je vzdělávat, nikoliv hodnotit = platit.
Představme si situaci bez známek… Žákům řeknu, co bylo špatně, případně je to nechám opravit (to ovšem za předpokladu, že budou ochotni vůbec něco smysluplného odevzdávat). Oni si sami udělají obrázek o tom, v čem mají ještě zabrat a já mohu v jejich příštím snažení kontrolovat, zda a co se změnilo. Když pak přijdou rodiče na třídní schůzky, tak jim mohu velmi konktrétně říci, jak se jejich potomkovi daří, kde se má zlepšit apod. Odpadne tedy debata, zda má šanci ještě projít.
...
Pokračování článku na http://blogkantora.cz/

Jak jsem učil žáky řadit

Jednou, asi ve tři hodiny ráno, mne něco vnuklo myšlenku, že třídicí algoritmy by se daly učit pomocí žolíkových karet. Jelikož hotové algoritmy včetně zdrojových kódů, snad ve všech programovacích jazycích, lze nalézt na webu, je těžké učit tyto algoritmy „klasickou“ metodou založeném na přímém výkladu. Praktická znalost těchto algoritmů má v praxi význam právě v případě, kdy je třeba je aplikovat na méně obvyklé datové struktury.
Při přípravě výkladu jsem zjistil, že na YT je spousta videí na toto téma vč. příkladů s hracími kartami, slovních popisů algoritmů. Sesbíral jsem tyto informace a umístil je do kurzu v systému Moodle ®.
Programování jsme tenkrát měli odpoledne po obědě. Předstoupil jsem před žáky, přitáhl si stolek vedený v inventáři jako stolek pod rozhlas a říkám, že dnes se budeme učit řadit. Žáci ještě v lehké siestě po obídku, koukají na mne a tváří se jako by si říkali: „Co to zase bude“. Tento okamžik je pro kantora zcela zásadní, buď se ukáže kouzlo jeho myšlenky, nebo ho čekají tři nudné hodiny výuky
:-).
...
Celý článek je na http://blogkantora.cz/